V jubilejnom Pseudocaste č. 300 si povieme o tom, čo môže priniesť automatizácia pracovnému trhu a ako sa s tým vysporiadať a o rozhodnutí európskeho súdneho dvora, ktoré zrejme antivaxeri radi zneužijú vo svoj prospech.


[tabs] [tab title=“Témy“] 00:00 Intro
01:05 Automatizácia a pracovný trh
26:23 Európsky súd nahráva antivaxerom
41:10 Fakt a fikcia
46:57 Outro

[/tab] [tab title=“YouTube“]

[/tab] [tab title=“Zdroje“] [/tab] [/tabs]

8 Replies to “Pseudocast #300 – Automatizácia a pracovný trh, európske súdy nahrávajú antivaxerom

  1. Čaute,

    …ohľadom toho univerzálneho príjmu, že keď ľudia budú zabezpečení a mať voľný čas, či sa budú chcieť viac vzdelávať som si spomenul na toto:

    „Až bude mít každý auto a dům, vyvstanou další naprosto nezbytné potřeby.
    Například soukromý pool. Bez poolu ani ránu. Vlastní pool se právě stal
    symbolem společenské prestiže a blahobytu.“

    Tu je časť textu, z ktorého citát je a tu celý text https://mizantropovblog.wordpress.com/idealy-radostneho-otroctva/:

    – Jsou naivkové, kteří představují, že lidi pak ukájení
    materiálních potřeb přestane bavit a vrhnou se třeba na kulturu a
    duchovno.
    – Člověk se nezačne zabývat duchovnem, když se přesytí materiálnem.
    – Materiální bohatství není podmínkou duchovního bohatství ani k němu nevede.
    – Zásluhou marxizmu se stále traduje myšlenka,
    vyskytující se v poněkud jiné, ale zřetelné podobě u Aristotela, že
    podmínkou vzniku kultury je určité materiální bohatství společnosti,
    umožňující vydělení vrstvy lidí, kteří už nejsou nuceni se zabývat
    výrobní činností.
    – Aristoteles uvádí jako příklad Egypt, kde mohla vzniknout matematika právě z toho důvodu, že tam byla zvláštní vrstva kněží s dostatkem volného času. Marx odtud vyvozuje své banality o prioritě materiální výroby jako základny podmiňující vznik duchovního života společnosti, označovaného jako nadstavba. Nu, nikdo nepochybuje o tom, že lidé musí žít, aby mohli vytvářet kulturu. Pomřou-li hlady, žádná kultura samozřejmě nevznikne. Lze si však snadno představit společnost, kde všichni lidé pracují, aby se uživili a současně vytvářejí nějaké kulturní hodnoty. Aristoteles je přesnější než Marx, když hovoří o nutnosti vzniku volného času, neboť ten je nutný a ne
    bezpodmínečně vznik nějaké zvláštní třídy. Podstatná je ale jiná otázka. Je to otázka míry. Ptáme se jaká minimální míra materiálního bohatství je nezbytná ke vzniku duchovní nadstavby? Zjišťujeme nesmírnou variabilitu. Známe bohaté společnosti, např. Byzanc, kde kultura, pokud jí nerozumíme palácový přepych a opakování toho, co bylo, stagnovala na nejmizernější úrovni, ačkoliv těžila z antických tradic, a společnosti
    neobyčejně chudé, např. Tibet, kde se duchovnímu životu po celá staletí profesionálně věnovala až pětina obyvatel.
    – Mezi materiálním a duchovním životem lidské společnosti nelze kromě trivialit konstatovat žádnou přesnější závislost.
    – Vzrůst materiálního bohatství nevede automaticky ke vzrůstu duchovního bohatství, ani ke zvratům jednoho v druhé.
    – Člověk se nemění, když si to usmyslí, ba nemůže si to ani usmyslet.
    – Není známo, že by se šlechta či buržoazie ve svém celku časem vzdávaly svého blahobytu a náročných potřeb nebo že by se z přesycenosti obracely ve výraznější míře k potřebám duchovním. Takového psychologické zvraty neexistují.
    – Proč by se měl měnit lidový člověk, příslušník vrstvy podstatně primitivnější a materialističtější?
    – Člověk je buď pitomec nebo není pitomec, a jestliže je pitomec, pak pitomcem zůstane.
    – Až bude mít každý auto a dům, vyvstanou další naprosto
    nezbytné potřeby. Například soukromý pool. Bez poolu ani ránu. Vlastní
    pool se právě stal symbolem společenské prestiže a blahobytu.
    – Běžný člověk nemůže omezit své potřeby, protože mu to nedovoluje jeho závist vůči ostatním (Riesman).
    – Na historickém příkladu aristokracie vidíme, že materiální potřeby mohou růst stále, do nekonečna.
    – Nejsou totiž skutečnými potřebami, ale symbolem společenské úrovně. Jsou symbolem hlouposti, na níž nelze nic změnit.
    – Kult módy hraje v této otázce významnou roli.
    – Luza, jak víme, nesnáší staré věci.

      1. @join3r:disqus tak toto je pristup, napise nam posluchac a ty takto?

        @jakubkock:disqus dakujem za podporu snad sa podari tu nehoraznost napravit 🙂

      2. NZ. A keby ani to nepomohlo, tak všetci dvaja pôjdeme demonštrovať na námestia!

  2. mna prekvapilo ze v diskusii o tej automatizacii sa nikto nezamyslel nad tym ci v tej studii ratali aj pracovne miesta ktore USA vytcorilo napr v cine…. a tiez take logicke riesenie ako skratit pracovnu dobu a tvrdo kontrolovat ci sa dodrziava…

Napísať odpoveď pre Jozko Mrkvicka Zrušiť odpoveď

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.